Díky klientům poznávám sama sebe
Zde přinášíme zajímavý rozhovor se studentkou a dnes již absolventkou magisterského studijní programu Sociální práce Adélou Kubíčkovou.
Odborná praxe je nedílnou součástí systému profesního vzdělávání sociálních pracovníků, přináší mnoho podstatného pro jejich růst. Studenti s využitím znalostí a hodnot profese mohou například testovat teorie, rozvíjet své dovednosti, prokazovat své kompetence, učit se zhodnotit svůj výkon. Tím se připravují na pozdější profesní uplatnění. Nedílnou součástí této přípravy je její reflexe, která je na KSPSP prováděna v rámci supervize. Supervidovanou praxi lze považovat za základní metodu předávání vědomostí a zkušeností, které se používají při rozvoji profesně zdatné osobnosti.
Na začátku poskytování odborných praxí na KSPSP stojí Centrum praktických studií, pod vedením doc. PhDr. Pavla Navrátila Ph.D. Při katedře sociální politiky a sociální práce vzniklo Centrum praktických studií, jako organizační složka katedry. V českém prostředí byla tato praxe neobvyklá. Základním východiskem CPS bylo, že volba, realizace a organizace odborné praxe je poměrně komplikovaný proces a katedra by jej měla usnadňovat. V současné době jsou činnosti CPS realizovány přímo Katedrou. Historicky i aktuálně má KSPSP v oblasti praxí dva hlavní úkoly. V prvé řadě koordinuje identifikaci vhodných pracovišť a pak se zástupci těchto organizací dojednává spolupráci. Uplatňuje přitom hledisko kvantity, variability a kvality. Z hlediska kvantity jde o to, aby bylo zajištěno přiměřené množství zařízení a pracovních pozic, které umožní vykonat praxi všem studentům. V hledisku variability jde o to, aby nabízená praxe byla dostatečně rozmanitá a aby umožnila studentům dostatečnou volbu. Celou dobu je kladen důraz na hodnoty a etiku sociální práce jako profese.
KSPSP je členem Asociace vzdělavatelů v sociální práci. ASVSP je dobrovolným sdružením vysokoškolských fakult a vyšších odborných škol, které nabízejí nebo chtějí nabízet tříleté pomaturitní vzdělání v sociální práci viz. seznam řádných a mimořádných členů. Dlouhodobým cílem ASVSP a jejich členů (škol), je zkvalitňovat vzdělávání v sociální práci a přispívat tím ke zdokonalování nabídky a výkonu služeb sociální práce v České republice. Za rozhodující nástroj dosahování uvedeného cíle považuje naprostá většina členů ASVSP Minimální standardy vzdělávání v sociální práci. ASVSP stanovuje podmínky výkonu odborných praxí a její supervize. Podle nich má odborná praxe činit minimálně 25 % objemu výuky a usilovat o naplnění těchto dílčích cílů: 1. podporu odborné způsobilosti a rozvoj kompetencí studentů k výkonu sociální práce; 2. vedení studentů k reflexi zkušenosti z odborné praxe a k sebereflexi jakožto nástroji v sociální práci; 3. součástí této reflexe a sebereflexe je vědomé a aktivní využití teoretických poznatků, metod a etických standardů sociální práce; 4. motivování studentů k hledání a nalézání profesní identity.
Velkou pozornost věnuje KSPSP výběru organizací praxe. Organizace, s nimiž je navázána spolupráce, musí splňovat celou řadu kritérií. 1. Filozofie služeb sociální práce v organizacích musí být v souladu se vzdělávacími cíli KSPSP. 2. Organizace považuje odbornou praxi studentů za svoji významnou a přínosnou úlohu. 3. Organizace má zpracovány standardy kvality služeb sociální práce a naplňuje je, má v lokalitě pověst renomovaného a osvědčeného pracoviště. 4. Organizace má jasně definovanou roli v rámci komunity a podílí se na místním, případně regionálním procesu plánování služeb sociální práce v oblasti svého zaměření. 5. Organizace je schopna realizovat své základní (projektové) činnosti a výkony, aniž by museli spoléhat na praxe studentů, studenti nejsou chápáni jsou jako členové týmu. 6. Instruktor praxe musí být kvalifikovaný pro výkon sociální práce, má profesní zkušenosti, je obeznámen s činnostmi a výkony organizace, věnuje dostatečnou pozornost vedení studentů, má prostor pro kontakt s koordinátorem praxí, ctí hodnoty sociální práce.
Souhrnně lze říct, že cílem odborné praxe na naší katedře je podpora profesního růstu studenta, aby se na základě svého úsilí a s naší podporou stával reflektujícím pomáhajícím profesionálem, který je schopen posoudit sociální situaci a reagovat na lidské problémy na individuální a strukturální úrovni.
§ 391 odst. 4 z. č. 262/2006 Sb, zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „ZP“)
„Příslušná vysoká škola odpovídá studentům vysokých škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při studiu nebo praxi ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo v přímé souvislosti s nimi. Pokud ke škodě došlo při studiu nebo praxi nebo v přímé souvislosti s nimi u jiné právnické osoby nebo fyzické osoby, odpovídá PO nebo FO, u níž se studium nebo praxe uskutečňovaly.“
V souladu s ust. § 267 odst. 2 ZP musí zaměstnanec (tedy student vykonávající praxi) uplatnit nárok na náhradu škody na odložených věcech nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Protože není zákonem dána odpovědnost MU, pojišťovny nenabízejí produkt, jakým zajistit pojištění pro tyto případy a toto riziko tedy není kryto ani stávající rámcovou smlouvou.
Zákoníkem práce je tato odpovědnost přenesena na FO nebo PO u nichž se praxe uskutečňuje. Vzniká zde však problém ze strany poskytovatelů praxe, které pod hrozbou tohoto rizika studenty k výkonu praxe nechtějí přijmout, aniž by toto riziko přenesla na jiný subjekt, tj. MU. Pokud by však MU převzala povinnosti nad rámec stanovený právními předpisy (např. právě praxe studentů), je tato odpovědnost vyloučena z působnosti uzavřené rámcové smlouvy.
§ 391 odst. 1 ZP
„…. Studenti VŠ odpovídají vysoké škole za škodu, kterou ji způsobili při studiu nebo praxi ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo v přímé souvislosti s nimi. Pokud ke škodě došlo při studiu nebo praxi nebo v přímé souvislosti s nimi u jiné právnické nebo fyzické osoby, odpovídají studenti právnické nebo fyzické osobě, u níž se studium nebo praxe uskutečňovaly.“
Za tuto škodu opět nenese odpovědnost MU, ale konkrétní student, který v průběhu praxe způsobí škodu. Z tohoto důvodu je potřeba studentům v pokynech k výkonu praxe, event. jiném dokumentu doporučit uzavření pojistné smlouvy.
Studenti mohou využít stávající rámcovou smlouvu, ve které je stanoveno, že pojišťovna Allianz je povinna tento druh pojištění studentovi MU nabídnout, pokud se na ni obrátí. Je však možno využít i jiné pojistitele, se kterými student běžně spolupracuje.
Doposud o tento produkt ze strany studentů zájem nebyl. Důvodem může být nevědomost těchto studentů o rizicích s praxí spojených.
Praxe je povinná, probíhá v organizacích služeb sociální práce. Celkový rozsah praxe pro jednooborovou a hlavní sociální práci je 416 hodin, pro vedlejší 156 hodin. Výkon praxe začíná ve třetím semestru studia a předchází jí předmět SPRb1156 Praxe a supervize v sociální práci, který je úvodem do systému praxí na katedře. Samotný výkon praxe je rozložen do tří semestrů. První typ praxe je zaměřen na obecné otázky, katedra studentům zajišťuje pracoviště, se kterými dlouhodobě spolupracuje a na nichž je možné praxi vykonat. Druhý typ praxe je orientován na individuální práci s klientem a v posledním semestru se studenti zaměřují na skupinovou, nebo komunitní sociální práci. V rámci této formy studia se za náhradu praxe pro účely studia na naší Katedře nepovažuje předchozí realizace praxe v oboru sociální práce či jiné pomáhající profesi. Studenti se mohou na praxi pojistit. Na výběr jsou pracoviště smluvně vázaná s fakultou – jsou mezi nimi nevládní nebo církevní organizace, městské a krajské úřady, sociální služby, výchovná zařízení, úřady práce apod. S vyřízením potřebné administrativy spojené s praxí pomáhají pracovníci katedry. Na praktickou výuku navazuje supervize, tj. odborná podpora vyučujících z katedry. Cílem odborné praxe je ověření si teoretických znalostí, vyzkoušení si metody a techniky sociální práce a získání zkušenosti s pracovními vztahy a postupy práce v organizacích. Také lze získat zajímavé kontakty pro hledání budoucího pracovního uplatnění nebo pro téma bakalářské práce. Stejně jako teoretickou přípravu, také praxi lze zčásti absolvovat v zahraničí.
1. semestr / podzim: praxe neprobíhá
SPRb116 Odborná praxe a supervize III. (sociální práce se skupinou)
SPRb1117 Odborná praxe a supervize III. (sociální práce s komunitou)
6. semestr / jaro: praxe neprobíhá
Předměty odborné praxe a supervize jsou povinné. Odborná praxe probíhá v organizacích služeb sociální práce. Studenti si vybírají organizaci, která odpovídá jejich zaměření. Účelem odborné praxe je získat zkušenosti v práci s klienty, rozvíjet nadhled a kritické myšlení o práci s klienty a nabýt odpovídajících dovednosti. V denní formě studia je odborná praxe realizována v jednom semestru (80 hodin praxe, 2 hodiny supervize). V kombinované formě studia je odborná praxe realizována ve dvou navazujících semestrech (40 hodin praxe, 1 hodina supervize). Předměty odborné praxe a supervize pro magisterské studium jsou vypisovány v každém semestru.
V případě zájmu studenta je možné absolvovat povinnou praxi v rámci předmětů povinné praxe (SPRb1113, SPRb1115, SPRb1116, SPRb1117, SPRn4467, SPRn8822 a SPRn8829) v zahraniční organizaci.
- Student se musí minimálně semestr před nástupem na praxi (odjezdem do zahraničí) individuálně domluvit s vyučujícím předmětu praxe, konzultovat výběr poskytovatele praxe. Bez souhlasu vyučujícího není možné zahraniční praxi uznat!
- pro uskutečnění praxe v zahraničí je možné využít dvě cesty:
1. Praktická stáž (Erasmus+, Freemovers, mezifakultní dohody, apod.)
2. Individuální domluva s organizací
Pozorně si také přečtěte informace o uznávání výsledků studia a praxe v zahraničí
"Jsem studentkou 3. ročníku jednooborové Sociální práce. Díky bakalářskému studiu na FSS nejenom získávám teoretické základy nezbytné pro vykonávání této profese, ale zejména velmi hodnotné zkušenosti z praxe, o které bych se chtěla krátce podělit.
Svoji první praxi jsem absolvovala v třetím semestru a to na kontaktním centru Podané ruce, které nabízí nízkoprahové služby aktivním uživatelům drog. Jelikož mě práce s touto cílovou skupinou bavila, rozhodla jsem se o prázdninách dobrovolně vyjet na týdenní stáž do Terapeutické komunity Sejřek. Zde jsem se v roli klienta účastnila denního programu včetně skupinových terapií a různých rituálů komunity.
Ve čtvrtém semestru jsem si chtěla vyzkoušet „klasickou sociální práci” a tudíž jsem šla na orgán sociálně právní ochrany dětí. Mohla jsem se účastnit soudů, sociálních šetření a případových konferencí. Po příchodu první vlny koronaviru jsem však musela místo výkonu praxe změnit. Následně jsem dobrovolničila v nově vzniklém centru pro lidi bez domova na Vlhké.
Vzhledem k různým druhům praxe, které jsem měla možnost vyzkoušet, jsem si uvědomila, že mě baví zejména práce s lidmi, kteří se potýkají s nějakou formou závislosti. Díky nabytým zkušenostem pracuji v současné době v centru substituční terapie."
Tereza Kompauerová, studentka bakalářského programu Sociální práce